Ke kolaudaci novostavby se u elektra dokládají tři samostatné revizní zprávy: vnitřní elektroinstalace, elektrická přípojka a hromosvod. Nejde o jeden dokument rozdělený na kapitoly — stavební úřady je vyžadují jako tři položky seznamu.
Co stavební úřad reálně chce
Seznamy dokladů se mezi úřady liší, ale elektro v nich vypadá shodně:
| Doklad | Čeho se týká |
|---|---|
| Revizní zpráva vnitřní elektroinstalace | rozvody, rozváděč, zásuvkové a světelné obvody |
| Revizní zpráva elektrické přípojky | přívod od distribuční sítě k elektroměrovému rozváděči |
| Revizní zpráva hromosvodu | soustava ochrany před bleskem (LPS), pokud ji stavba má |
| Prohlášení o shodě na požární hlásič | autonomní hlásič dle požárně bezpečnostního řešení |
Vedle elektra úřad obvykle chce i revizi odběrného plynového zařízení, kontrolu spalinových cest, tlakové zkoušky vody a ústředního topení a protokoly o těsnosti kanalizace. Elektro je jen jedna část balíku — ale bez ní kolaudace neproběhne.
Proč to zákon vyžaduje
Řetězec předpisů stojí za to znát, protože mnoho lidí hledá „revizi ve stavebním zákoně" a nenajde ji.
Stavební zákon č. 283/2021 Sb., § 232 uvádí mezi náležitostmi žádosti o kolaudační rozhodnutí vyhodnocení zkoušek a měření stanovených jinými právními předpisy. Revizní zprávu nejmenuje.
Nařízení vlády č. 190/2022 Sb. je ten jiný předpis. V § 6 odst. 2 požaduje, aby zařízení bylo po montáži před uvedením do provozu podrobeno revizi a aby byla provedena výchozí revize. Podle § 6 odst. 3 písm. b) odběratel při předání dostane zprávu o výchozí revizi.
U zařízení I. třídy podle § 4 odst. 1 — mimo jiné prostory s nebezpečím výbuchu, prostory s trvalým výskytem korozivních látek nebo objekty pro více než 200 osob — přibývá podle § 6 odst. 6 ještě osvědčení vydané pověřenou organizací. To osvědčení provozovatel uchovává po celou dobu provozu.
Kolaudace sama je podle § 230 stavebního zákona povinná mimo jiné u staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci do dvou nadzemních podlaží. Novostavba rodinného domu se tedy kolauduje.
K čemu výchozí revize vlastně je
ČSN 33 2000-6 ed. 2 to vysvětluje věcněji než kterýkoli předpis: výchozí revize se provádí, aby se před uvedením instalace do normálního provozu naposledy ověřilo, že během montáže nedošlo k chybám narušujícím bezpečnost. A dodává zásadní větu — se závadami, jejichž důsledkem by mohlo být porušení bezpečnosti, instalaci nelze uvést do provozu.
Není to tedy razítko na konci stavby. Je to poslední kontrolní bod, za kterým se smí zapnout proud.
Co revizní technik při výchozí revizi dělá
Výchozí revize má dvě části: prohlídku a zkoušení.
Prohlídka je vizuální kontrola všeho, co není zakryté. Norma k ní uvádí vzorový přehled položek po skupinách: elektrická zařízení na vstupu (přípojka, hlavní vypínač, elektroměrová rozvodnice, odpojovací zařízení), opatření pro náhradní a paralelní zdroje, automatické odpojení od zdroje (hlavní uzemnění, pospojování, přístupnost spojů, štítky), rozvodná zařízení, obvody, odpojování a spínání a trvale připojené spotřebiče.
Zkoušení má doporučené pořadí a to pořadí není libovolné — pokud některá zkouška nevyhoví, opakuje se po opravě i ta, na kterou mohla mít závada vliv.
| # | Zkouška |
|---|---|
| 1 | Spojitost ochranných vodičů |
| 2 | Izolační odpor elektrické instalace |
| 3 | Izolační odpory pro ověření SELV, PELV nebo elektrického oddělení |
| 4 | Izolační odpor podlahy a stěn |
| 5 | Zkouška polarity |
| 6 | Účinnost automatického odpojení od zdroje |
| 7 | Účinnost doplňkové ochrany |
| 8 | Pořadí fází |
| 9 | Funkční zkoušky |
| 10 | Úbytek napětí |
Spojitost se ověřuje měřením odporu u ochranných vodičů včetně pospojování, u neživých částí a u zasmyčkovaných koncových obvodů i u fázových vodičů.
Izolační odpor — hodnoty, které musí vyjít
Izolační odpor se měří mezi živými vodiči navzájem a mezi živými vodiči a ochranným vodičem spojeným se zemničem.
| Jmenovité napětí obvodu | Zkušební stejnosměrné napětí | Minimální izolační odpor |
|---|---|---|
| SELV a PELV | 250 V | 0,5 MΩ |
| do 500 V včetně, včetně FELV | 500 V | 1,0 MΩ |
| nad 500 V | 1 000 V | 1,0 MΩ |
Praktické detaily, které rozhodují o tom, jestli měření vůbec dává smysl: přepěťové ochrany (SPD) se před měřením odpojují, a pokud to u pevných zásuvek s SPD nejde, smí se zkušební napětí snížit na 250 V DC, ale naměřená hodnota musí být nejméně 1 MΩ. Nulový vodič se odpojuje od hlavní uzemňovací svorky. V sítích TN-C se měří mezi živými vodiči a vodičem PEN.
Naměřené hodnoty bývají mnohem vyšší než tabulkové minimum. Výrazné rozdíly mezi jednotlivými obvody jsou samy o sobě důvod zjišťovat příčinu, i když minimum vyhoví.
Jak rychle musí jistič nebo chránič odpojit
Zkouška účinnosti automatického odpojení ověřuje, že při poruše napětí zmizí dřív, než stihne ublížit. Maximální doby odpojení stanoví ČSN 33 2000-4-41 ed. 3 v tabulce 41.1 — platí pro koncové obvody se jmenovitým proudem do 63 A, jsou-li v nich zásuvky, a do 32 A u obvodů napájejících pouze pevně připojené spotřebiče.
| Síť | 50 V < U₀ ≤ 120 V | 120 V < U₀ ≤ 230 V | 230 V < U₀ ≤ 400 V | U₀ > 400 V |
|---|---|---|---|---|
| TN — střídavé napětí | 0,8 s | 0,4 s | 0,2 s | 0,1 s |
| TN — stejnosměrné napětí | — | 1 s | 0,4 s | 0,1 s |
| TT — střídavé napětí | 0,3 s | 0,2 s | 0,07 s | 0,04 s |
| TT — stejnosměrné napětí | — | 0,4 s | 0,2 s | 0,1 s |
U₀ je jmenovité napětí vodiče vedení vůči zemi. V běžném rodinném domě, tedy v síti TN při 230 V střídavých, je mezní hodnota 0,4 s.
Tři věci, které k tabulce patří:
- U stejnosměrných obvodů do 120 V norma dobu nestanovuje — odpojení tam může být vyžadováno z jiných důvodů než ochrana před úrazem elektrickým proudem.
- Delší doby jsou dovolené jen u distribučních obvodů: v síti TN až 5 s, v síti TT až 1 s.
- V síti TT, kde je odpojení zajištěno nadproudovým ochranným přístrojem a ochranné pospojování je spojeno se všemi cizími vodivými částmi instalace, se smějí použít doby předepsané pro síť TN.
Proudové chrániče: kde jsou povinné a jak se ověřují
Doplňková ochrana proudovým chráničem s reziduálním proudem nejvýše 30 mA se požaduje zejména pro:
- obvody napájející mobilní zařízení pro venkovní použití se jmenovitým proudem do 32 A,
- veškeré zásuvky do 20 A užívané laiky — tedy osobami bez elektrotechnické kvalifikace, až na stanovené výjimky,
- kabely uložené ve stěnách v hloubce menší než 50 mm.
Druhý bod je v novostavbě nejdůležitější: týká se prakticky všech běžných zásuvek v domě.
Ověření chrániče není jen stisknutí testovacího tlačítka. Norma popisuje postup ve třech krocích:
| Pořadí | Ověřuje se | Požadovaný výsledek |
|---|---|---|
| 1 | vypnutí při reziduálním proudu až do I∆n | chránič musí vypnout |
| 2 | nevypnutí při 20 % až 50 % I∆n | chránič nesmí vypnout |
| 3 | doba vypnutí při I∆n | obecný typ do 0,3 s; typ G 0,01–0,3 s; typ S 0,013–0,5 s |
Souběžně se měří dotykové napětí na ochranném vodiči. Musí být menší než dovolené dotykové napětí — 50 V pro prostory normální a nebezpečné, 25 V pro prostory zvlášť nebezpečné, 12 V ve zvlášť nebezpečných případech.
Stisk kontrolního tlačítka je až závěrečný krok a nenahrazuje ověření vlastností chrániče předchozími zkouškami.
Kdo smí výchozí revizi provést
ČSN 33 2000-6 ed. 2 uvádí, že revizi musí provádět osoby znalé kvalifikované pro provádění revizí, a za takové se v ČR považují osoby s kvalifikací podle § 9 vyhlášky č. 50/1978 Sb. — revizní technici.
Elektrikář, který instalaci montoval, výchozí revizi provést nesmí, pokud tuto kvalifikaci nemá. V praxi si revizního technika objednáváte zvlášť — ať už ho zajistí stavební firma, nebo vy.
Co musí být ve zprávě o revizi
Obsah zprávy stanoví § 10 nařízení vlády č. 190/2022 Sb. Zpráva musí mimo jiné obsahovat:
- údaje o provozovateli a identifikaci zařízení včetně místa,
- rozsah revize a její typ — výchozí, pravidelná, nebo mimořádná,
- údaje o revizním technikovi včetně čísla osvědčení a podpisu,
- data zahájení, ukončení a předání zprávy,
- použité měřicí přístroje a podklady,
- soupis provedených úkonů a naměřené hodnoty,
- přehled zjištěných závad s odkazem na porušený předpis,
- slovní zhodnocení, zda je zařízení z hlediska bezpečnosti schopné provozu,
- doporučenou lhůtu příští revize.
Pokud výchozí revize probíhala po částech, musí být před uvedením celého zařízení do trvalého provozu vystavena souhrnná zpráva. Na to se u větších staveb zapomíná a úřad to vrátí.
Proč revize ke kolaudaci nevyhoví
Závady, které jsou v novostavbách nejčastější a přitom se dají odstranit za hodinu:
- chybí štítek s doporučením příští prohlídky,
- v rozváděči nebo v jeho blízkosti chybí schéma nebo přehled obvodů,
- zásuvkové obvody užívané laiky nemají chránič 30 mA,
- kabely ve stěnách mělčeji než 50 mm nejsou chráněné chráničem,
- chybí výstražné nápisy u náhradních zdrojů (fotovoltaika, generátor),
- spoje v rozváděči nejsou dotažené nebo nesou stopy přehřátí.
Co platí po kolaudaci
Výchozí revizí to nekončí. Nejdelší lhůty pravidelných revizí stanoví příloha č. 4 nařízení vlády č. 190/2022 Sb.:
| Objekt nebo prostor | Lhůta |
|---|---|
| Objekty pro administrativní činnost | 5 let |
| Výroba, školy a mateřské školy, ubytování, lékařské účely | 3 roky |
| Objekt, který dle požárně bezpečnostního řešení umožňuje přítomnost více než 200 osob | 2 roky |
| Prostory s nebezpečím požáru a výbuchu | 3 roky |
| Prostory mokré a s trvalým výskytem korozivních nebo znečišťujících látek | 1 rok |
| Prozatímní zařízení staveniště | 0,5 roku |
| Pojízdné a převozné prostředky | 1 rok |
| Hromosvod chránící kritické systémy | 2 roky |
| Hromosvod chránící ostatní objekty | 4 roky |
Pokud průvodní dokumentace zařízení stanoví lhůtu kratší, platí ta kratší.
A co rodinné domy a byty?
Tady je rozšířený omyl. Pravidelné revize odběrných míst bytů, obydlí a příbytků nejsou v ČR předepsány — ČSN 33 2000-6 ed. 2 to uvádí výslovně. Norma dále uvádí, že pro byty a obydlí mohou být vhodné delší lhůty, například deset let.
Zároveň ale revizi důrazně doporučuje provést při výměně nájemníků nebo majitelů a za účelnou ji považuje při zvýšení rezervovaného příkonu, tedy při zvětšení hlavního jističe před elektroměrem.
Povinné to tedy není, ale doporučení je důrazné a má praktický důvod — pojištění. Pojišťovna při škodní události zkoumá, zda nebyla zanedbána péče o elektrické zařízení; posuzuje se zpráva hasičů, znalecký posudek a vyjádření techniků. Při zjištěném zanedbání může pojistné plnění krátit nebo odmítnout. Platná revizní zpráva je doklad, že instalace byla v pořádku. Stejný doklad chce i kupující při prodeji nemovitosti.
Pro konkrétní prostory uvnitř domu norma doporučuje vlastní lhůty — koupelny a sprchy 3 roky, bazény a fontány 1 rok, sauny 3 roky, zemědělská a zahradnická zařízení 3 roky, venkovní osvětlení 4 roky.
Podrobný přehled najdete na stránce revize elektroinstalací, u spotřebičů a ručního nářadí pak na stránce revize elektrospotřebičů.